Nejvíce mi dalo dělat dobrovolníka v útulku Libeň, kde jsem působila 10let, byla jsem tam pečená vařená a řešila venčení, veteriny, socializaci a později jsem si začala brát neumístitelné problémové psy domů a pracovat s nimi. Byl to můj koníček – závislost a měla jsem volnou ruku v tom, koho si domů vezmu, na jak dlouho a co všechno s ním zkusím. Většinu věcí jsem zkoušela řešit nejrůznějšími metodami a vyselektovala si tak to, co je funkční a co jsou jen internetové líbivé metody. Další velkou kapitolou, která mě naučila vycvičit psa ke zkouškám a konkrétnímu účelu, je pro mě záchranařina. V tomto hobby jsem se potkala s velkým množstvím trenérů a jejich rozdílných přístupů a mohla jsem se učit od těch nejlepších.